Západní křídlo zámecké budovy se sgrafity

Majitelé benáteckého panství o odprodej neměli zájem. Teprve za Jindřicha z Donína v roce 1591 byla tato otázka s plnou vážností otevřena. Bylo provedeno ocenění celého panství včetně výnosu. Rozdíl mezi odhadem donínským a císařským byl příliš velký. Další jednání přinesla ze strany královské komory příznivější cenu a konečně, 5. dubna 1599, byla kupní smlouva mezi majiteli, bratry z Donína a královskými komisaři uzavřena.

Zámek, který měl sloužit jako lovecký, byl následně upraven. Psaníčková sgrafita zdobící od roku 1572 vnější zámeckou omítku byla v roce 1599 doplněna na východní straně (dnes z nádvoří) figurálními sgrafity vysoké umělecké hodnoty. V následujících desetiletích byl zámek rozšiřován o další křídla (severní a východní), prošel řadou stavebních úprav a vzácná sgrafita byla postupně zakryta bezcennou omítkou. Teprve město, které roku 1920 zámek od hraběte Kinského zakoupilo, pochopilo jeho historický a kulturní význam. Když se pod náhodně oprýskanou omítkou objevila sgrafita, bylo jasné, že se jedná o část velkého celku unikátní výzdoby v zachovalém stavu. V roce 1937, za souhlasu a pod trvalým dozorem Státního památkového ústavu, byla vrchní omítka odstraněna a sgrafita restaurována. Pokrývají celou stěnu a dělí se na pět na sobě nezávislých pásů. Nejvýše, pod horní římsou, je úzký pás s ornamentální výzdobou. Pod ním jsou výjevy z řecké mytologie (hrdinské činy Herkulovy) a náboženské motivy (Samson a Dalila). Prostřední, třetí pás znázorňuje náměty z panských honů. Čtvrtý pás je nejvíce poškozený přestavbou zámku, zejména jiným uspořádáním oken. Znázorňuje opět mytologické a náboženské motivy. Pátý, nejspodnější pás sgrafit, je nejvíce zachovalý, nejrozsáhlejší a patrně také nejhezčí. Opět znázorňuje rušné scény z panského honu na divokou zvěř a způsoby lovu (štvanice s psí smečkou, chytání do sítí). Zobrazena je zde všechna zvěř v honitbě tehdy běžná. Poznáváme zde jeleny, zajíce, černou zvěř, lišku ale i medvěda. Na levé straně je skupina jezdců z nichž prostřední je údajně zpodobněním samotného císaře Rudolfa II.

Při opravě figurálních sgrafit v roce 1937 byla odkryta a rekonstruována i psaníčková sgrafita na ostatních stěnách starého zámku (západního křídla). Oprava sgrafit byla, podle potřeby, opakována, například v letech 1966 – 1967,  naposledy v roce 1998.