Památník padlým v 1. světové válce

Hrůzy první světové války a množství padlých spoluobčanů přiměly každou obec, snad i tu nejmenší vesničku, postavit svým spoluobčanům důstojný památník. Také město Nové Benátky se rozhodlo k 10. výročí vzniku Československé republiky takový památník vybudovat.

Realizace byla svěřena akademickému sochaři Josefu Fojtíkovi, umístnění a úprava arch. Jiřímu Krohovi. Za finanční obnos, 30 000 Kč, který mělo město pro tento účel připraveno, nabídl se sochař Fojtík vytvořit ještě navíc pomník prvnímu prezidentovi T. G. Masarykovi. Oba pomníky našly své místo v horní části zámeckého parku. Pomník padlým mezi zámkem a rondelem, pomník T. G. Masaryka za jižní stranou zámku u vyhlídky směrem ku Praze.

K slavnostnímu odhalení pomníku padlým došlo 28. října 1928 za velké účasti benáteckých občanů. Na pylonu jsou vyznačena jména všech 58 padlých benáteckých občanů a to bez rozdílu byl-li vojákem rakousko-uherské armády nebo příslušníkem československých legií. 26. června 1932, v den 15. výročí bitvy u Zborova, byla u pomníku pietně uložena schránka s pamětním listem a prstí z bojišť od Zborova, Terronu, Dobrudže a Doss΄ Alta. Pomník na místě přečkal všechny následující změny politických režimů. Jen znak československých legionářů musel být odstraněn. Rekonstrukce zámeckého parku v roce 2010 přinesla i změnu umístění pomníku asi 200 metrů východním směrem poblíž pomníku Bedřicha Smetany.

Složitější historii měl pomník prezidenta T. G. Masaryka. Slavnostní odhalení se konalo 12. srpna 1928. V roce 1939 byl demontován a busta uložena před německými okupanty v depozitáři muzea. K jeho znovuodhalení došlo krátce po osvobození v květnu 1945. V padesátých letech byl pomník opět demontován a jeho jednotlivé části uloženy. K třetímu odhalení došlo 5. května roku 1968 opět za velké účasti Benátčanů. Začátkem sedmdesátých let byl tajně, v noci, nezjištěnými osobami rozebrán a busta prezidenta, dílo sochaře Josefa Fojtíka zmizelo neznámo kam.