Tycho Brahe de Knudstrup

Narodil se v roce 1546 v Knudstrupu v Dánsku. Už od mládí se zajímal natolik o vesmír, že původní plány jeho vychovatelů, aby se stal právníkem nebo diplomatem, se rychle změnily a Tycho Brahe studoval v Lipsku astronomii. První knihy, které použil ke studiu, byly Ptolemaiův "Almagest", astronomické tabulky krále Alfonse 10. Kastilského a Rheinholdovy tabulky pohybu planet, sestavené na základě Kopernikova heliocentrického systému. Při pozorování konjukce Jupitera a Saturna Tycho Brahe zjistil, že Alfonsovy tabulky, zpracované podle Ptolemaiova systému, nejsou přesné a pokusil se vědecky stanovit exaktnější systém.

Když v roce 1572 ohromila astronomický svět supernova v souhvězdí Cassiopeia, sklidil Tycho Brahe obdiv astronomů i dánského krále Friedricha II:, neboť v díle "De nova stella" z roku 1573 vědecky objasnil, že se jedná o novou hvězdu a nikoliv o kometu nebo meteor. Král mu věnoval ostrov Hven, kde Tycho Brahe vybudoval dva objekty. Zatímco Uranienborg byl vědeckým centrem s observatořemi a laboratořemi, Stjärneborg sloužil výhradně coby vědecké centrum s mnoha unikátními přístroji. V okolních zahradách si Tycho postavil obytný dům a vznikly zde i vodní mlýny na výrobu papíru pro tisk vědeckých publikací. Podrobný popis Stjärneborgu i Uranienborgu včetně všech zařízení a přístrojů obsahuje kniha "Astronomiae instauratae mechanica" z roku 1597, kterou Tycho připsal císaři Rudolfu II.

Nejdůležitějším přístrojem v Uranienborgu byl zední kvadrant, umístěný na poledníku dle návrhu Tadeáše Hájka z Hájku, ve Stjärneborgu pak armilární sféra a řada dalších, které Tycho osobně zkonstruoval jako sextant, astrolabium, augburgský globus, atd. Na Hvenu provedl Tycho Brahe svá nejvýznamnější pozorování, studoval dráhu Měsíce, Marsu, roční odchylky hvězd i komet a Novu B Cassiopeia, avšak nepřesnost jeho pozorování jej odchýlila od Kopernikova systému k vlastní teorii, že Měsíc obíhá kolem Země a Slunce s ostatními planetami rovněž. V roce 1591 upadl Tycho v nemilost u nejvyššího hofmistra Walkendorpa a v roce 1597 byl ze země vyštván. Krátce pobýval v Rostocku a poté na zámku Wandelsburg u Hamburgu, u hraběte Heinricha Rantzowa.

V roce 1598 jej pozval císař Rudolf II. do Prahy. Byl o Tychonovi dobře informován od nejvyššího dvorního fyzika Tadeáše Hájka z Hájku a protokancléře Jakuba Curtia ze Senftenau, kteří v roce 1590 navštívili Hven. V květnu r. 1599 připlul Tycho lodí po Labi a po Vltavě s přístroji, knihovnou a služebnictvem do Prahy. Zprvu bydlel v domě Jakuba Curtia, jelikož však díky dvorskému ruchu neměl dostatek klidu k práci, nabídl mu císař pokojnější místo k pozorování. Ze tří císařských zámků (Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem, Nové Benátky) si Tycho vybral právě Nové Benátky, zřejmě kvůli výhodné poloze na kopci. Kolem 20. srpna 1599 se Tycho přestěhoval do druhého poschodí zámku v Nových Benátkách. Zatímco svého zetě a žáka Franze Gansneba Tegnagela vyslal pro zbytek přístrojů a pro rodinu, zahájil přebudování přidělených prostor pro badatelské účely. Dle svědectví Tychonova přítele Davida Ganse, který jej v Nových Benátkách navštívil, byly postupně do všech třinácti místností situovány přístroje, kterými Tychonovi asistenti pozorovali polohu a pohyb hvězd i planet. Sám Tycho údajně konal svá pozorování v dodnes dochované místnosti s vysokým oknem, v jejíž podlaze je uložen "benátecký poledník". Tycho vyměřil polohu města na 14° 51'30'' východní délky a 50° 18' 30'' severní šířky.

3. února 1600 se zde Tycho setkal se svým přítelem, německým astronomem Johannem Keplerem. Přestože toto setkání není historicky doloženo, je nesporným faktem, že Kepler jako skvělý analytik využil pečlivých pozorování praktika Tychona Brahe a jejich dokonalou interpretací podpořil Kopernikův heliocentrický systém.

Spory s císařským hejtmanem Kašparem z Milštějna ohledně finančních příspěvků na vybavení pracoven nakonec Tychona přiměly k návratu do Prahy spolu s přáním panovníka sestavovat pravidelně pro jeho osobu horoskopy. V červnu 1600 přesídlil Tycho do domu č. 76 na Novém Světě poblíž Pražského hradu, zatímco observatoř a knihovnu umístil do letohrádku Belveder. Zde mu v práci pomáhali zeť Tengnagel, přítel Kepler a krajan Christian de Longberg - Longomontanus. Kepler na základě této spolupráce vyslovil v roce 1609 první ze svých slavných zákonů v díle "Astronomica nova de motibus stellae Martis" a v roce 1627 v "Tabulae Rudolfinae", v díle, které chtěl původně vydat Tycho Brahe. Zároveň v roce 1602, již po Tychonově smrti, vydal jeho stěžejní dílo "Astronomiae instauratae prognammasmata".

Zdravotní stav Tychona Brahe se radikálně zhoršil po slavnosti v říjnu 1601, takže již 24. října téhož roku zemřel. Je pohřben v kostele P. Marie u Týna na Starém Městě Pražském.