Bedřich Smetana

Narodil se 2. března 1824 v Litomyšli. Už jako malý chlapec byl nesmírně talentovaný. Jeho otec utvořil v Litomyšli kvarteto a již tehdy stačilo malému Smetanovi zahrát 1 - 2 x jednu skladbu a on byl schopen ji zahrát sám na klavír. Proto všichni známí hudebníci doporučovali Smetanovu otci, aby ho nechal vystudovat hudební školu. Otec to Bedřichovi slíbil, ale dříve musel Smetana vystudovat gymnázium, aby měl praktický základ pro život. On však při studiu v Praze málem propadl, protože se více staral o koncerty a divadlo než o studium. Proto se ho k sobě vzal jeho bratranec do Plzně, kde se Smetana seznámil se svou studentskou láskou a pozdější manželkou Kateřinou Kolářovou. Kateřina už tehdy studovala v Praze hudební školu u slepého Proksche, kterému dělala propagační koncerty.

Smetana ukončil gymnázium v době, kdy se Kolářovi stěhovali z Plzně do Mladé Boleslavi a odjel do Prahy, kde chtěl studovat hudbu, aby se vyrovnal Katynce, která mu byla vzorem a vzpruhou. Bohužel v té době stihla Smetanova otce neúroda, takže dal synovi 20 zlatých jednou provždy. Smetana si sice půjčil klavír, aby mohl pracovat, ale zbytek peněz se nějak rozkutálel. V té době se ho ujal jeho známý, houslový virtuos Nesvatba, se kterým se znal z Plzně. Smetana mu dělal doprovod na klavír. Nesvatba mu předplatil podnájem i jídlo, a když už neměli ani krejcar, potkalo Smetanu štěstí - paní Kolářová, matka Katynky, ho doporučila do hudební školy Proksche, který učil jen žáky z bohatých rodin. Smetana pro něj nebyl žádným přínosem, protože mu Proksch slevil ze 3 na 1 zlatý za hodinu, ale Smetana v té době neměl ani krejcar (to symbolizuje jeho fanatismus, protože do školy začal chodit, aniž by se staral, jak zaplatí). Dřív než mohl být pro neplacení vyloučen, potkala ho další šťastná událost - hudební ředitel Kittl, který znal Smetanův talent, doporučil ho hraběti Thun-Hohensteinovi, který sháněl pro svých pět dětí učitele hudby. Hrabě ovšem čekal vousatého profesora a když před něj předstoupil dvacetiletý mladíček, rozhodl se ho vyzkoušet. Dal Smetanovi zahrát těžkou skladbu s přesvědčením, že ji nezahraje. Smetana ji však virtuosně zvládl a tím byl do rodiny přijat. Stravoval se se šlechtou, bydlel ve svém pokoji a dostával 300 zlatých ročně. To mu umožnilo "dálkově" dostudovat Prokschovu hudební školu. U Thunů měl Smetana na starosti 5 dětí - každé hodinu učil, pak si s nimi hrál, chodil na procházky, hony a stal se oblíbeným členem rodiny. O tom, jak se mu u Thunů vedlo, víme z deníku jeho žačky, komtesy Felicie, která si napsala, že měl s dětmi velkou práci, protože hudebně nadaná byla jen ona, a ona zas byla líná. Přesto Smetana naučil všechny děti vše o hudbě a hudebnících, takže pořádaly koncerty a zvaly na ně ostatní šlechtu, a mohly mluvit o hudbě aniž by si udělaly ostudu.

Jakmile Smetana dokončil studia hudby, dal Thunovi výpověď, aby se mohl osamostatnit a oženit. Hrabě jeho výpověď přijal, až když za sebe přivedl náhradu - Katynku Kolářovou, která dojížděla z Mladé Boleslavi. Smetana v Praze neuspěl, po neúspěšném propagačním koncertu v Plzni znovu upadl do bídy. Tehdy se ho ujali známí vlastenci Sabina a Frič, kteří mu platili podnájem a zapojili ho do revoluce. Smetana měl své místo na barikádách, ale revoluci samou prožil hlavně jako hudebník - zhudebnil Píseň svobody a složil Pochod studentských legií a Národních gard. Po revoluci dovolily úřady Smetanovi, aby si otevřel hudební školu v Praze na Staroměstském náměstí. Teprve později mu vyšly jeho první skladby, které mu nechal vytisknout jeho vzor Ferenc Liszt, a tím mu pomohl mezi řady skladatelů. Ve škole se Smetanovi dařilo dobře, protože Prokschova byla pro dluhy zlikvidována a většina žáků přešla k němu. Kromě toho Thunové dál posílali svoje děti a také ho, když byli v Praze, doporučovali svým známým. Takže se rok po otevření školy mohl konečně oženit se svojí Katynkou. Ta mu byla velkou pomocnicí, protože jako výtečná klavíristka vedla hodiny sama, a když Smetana odjel do Götteborgu, vedla nějaký čas sama i školu. Pak ji zlikvidovala a odjela do Švédska za Smetanou. Tam onemocněla a na zpáteční cestě v Drážďanech zemřela.

Smetana se pak za necelý rok znovu oženil s Betty Ferdinandovou, se kterou se přestěhoval do Jabkenic. Zde složil svá vrcholná díla. Přestože Bettyna byla také vynikající manželkou, matkou, hospodyní a později, když ohluchl a nakonec se i zbláznil, i ošetřovatelkou, přece až do smrti vzpomínal na Katynku, protože byla jako on hudebnicí a mohl s ní hovořit o hudbě, která byla pro něho vším.

V Muzeu Benátky se nachází zachovalý původní nábytek, vzácná je sádrová busta, kterou zhotovil akademický sochař Strachovský v roce 1881 jako jedinou za života Smetanova. Podle ní odlil ještě dva odlitky, jenže není určeno, která z bust je originál, a proto jsou prohlášeny za originály všechny tři. Dvě další busty se nacházejí - ve Smetanově muzeu v Praze a v hájovně v Jabkenicích. I další busty (bronzové, atd.) byly dělány podle této.

Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
všechny akce
Dlouhodobá předpověď počasí
Panorama foto
Psi utulek
Mapový portál
Ztráty a nálezy
Benátecký čtyřlístek
Benátecký čtyřlístek


Spolupracujeme
s partnerským
a informačním střediskem

Zlatý pruh Polabí


Jsme členy
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS)