Významné krajinné prvky

Na křemenech

Nachází se na severovýchodním okraji lesního komplexu Slepeč, západně od městské části Obodř. Území zaujímá terasovaný svah, orientovaný k jihozápadu a spadající směrem k severovýchodnímu okraji lesa Slepeč. Svah je součástí roklinatého terénu, který je pro toto území typický. Geologicky se jedná o výchozy střednoturonských slínovců.

V minulosti bylo toto území využíváno jako louka, popřípadě i jako pastvina, dolní část svahu jako louka nebo jako pole. V současné době se teplomilné trávníky ve svahu extenzivně sekají, dolní část se rovněž seče nebo je čas od času přeorávána. Plocha je pravděpodobně také využívána myslivci jako políčko pro zvěř.

Území významného krajinného prvku Na křemenech je refugiem přirozených a přírodě blízkých ekosystémů teplomilných křovin, travinobylinných společenstev a je zároveň územím, kde se soustřeďuje vysoké procento bezobratlých živočichů a hájových ptáků. V křovinách nocuje a hnízdí pernatá a spárkatá zvěř.

Významné druhy rostlin: Bromus erectus, Carex flacca, Scabiosa ochroleuca, Calamagrostis epigeios, Rubus idaeus, Festuca rupicola, Festuca pratensis, Euphorbia cyparissias, Fragaria sp., Coronilla varia, Pimpinella saxifraga, Rumex sp., Ranunculus repens, Plantago lanceolata, Mentha arvensis, Arctium luppa, Trifolium arvense, Fraxinus excelsior, Rosa canina, Pronus spinosa, Cornus sanquinea aj.

U čachovické cesty

Nachází se v sousedství obce Lipník. Jedná se o louku s výběžky dřevin na víceméně pravidelném svahu velmi mírného sklonu. Jsou zde zastoupena převážně luční společenstva trávovitých a bylinných druhů rostlin (poa pratensis, Melittis melissophyllum, Stellaria holostea, Galium verum). V současné době je tato lokalita využívána pouze pro extenzivní kosení.

Významný krajinný prvek U čachovické cesty je cenný především významnou flórou pro dané území.

U pěšin

Nachází se cca 300 m západně od Nových Benátek (části města Benátky nad Jizerou). Je tvořen skupinami keřů a stromů, které lemují pruhy orné půdy ve zvlněném terénu. Z celého území je využívána pouze orná půda (zemědělské využívání).

Významný krajinný prvek U pěšin je jako lokální biocentrum a lokální biokoridor součástí lokálního územního systému ekologické stability. Kromě útočiště pro zvěř má význam i krajinářský, protože napomáhá zvýšení diverzity v krajině.

Významné druhy živočichů: bažant, zajíc, srnčí, káně

Významné druhy rostlin: Sambucus nigra, Swida sanquidea, Rosa canina, Crataegus sp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa, Euronymus europea, Pinus sylvestris, Betula pendula, Prunus domestica, Fraxinus excelsior, Plantago major, Plantago lanceolata, Calamagrostis epigeios, Geum urbanum, Achillea fanacetifolia, Chelidonium majus, Carduus sp.

U trati

Území se nachází na okrese Mladá Boleslav, cca 500 m severně od Benátek nad Jizerou. Jedná se o výslunný svah výchozů křídových sedimentů mezi železniční tratí, vedoucí z Benátek nad Jizerou do Zdětína u Chotětova, a mezi silnicí, vedoucí z Benátek do Zdětína.

Svah je orientován k jihozápadu, táhne se zhruba od bývalé cihelny až ke Zdětínu. Nejcennější část je v úseku, kde svah kříží elektrovod 22 kW. Zhruba středem území vede další elektrovod 110 kW. Ve svahu je několik drobných lůmků po těžbě opuky, která se místně používala jako stavební kámen. Výškové rozpětí je od 220 m n.m. (horní strana svahu) do 212 m n.m. (cihelna).

V minulosti bylo území intenzivně využíváno k pastvě, na méně strmých svazích jako louka a pravděpodobně i jako vinice. Svah je terasovaný. Horní nejprudší svah je osázen dřevinami, z nichž převažuje borovice lesní, borovice černá, jasan, dub, javor a další druhy. V podrostu vysokých dřevin je hojně rozšířen bez černý. Bylinné patro v podrostu je velmi chudé, postrádá teplomilné druhy. Zastoupeny jsou druhy nitrofilní, protože z okraje polí je půda obohacována dusíkem a fosforem smyvem. Na pás vysokých dřevin navazuje přirozený porost křovin s dominantní trnkou, svídou krvavou, brslenem evropským, ptačím zobem, hlohy atd. Pod pásem teplomilných křovin a mnohdy i izolované uvnitř křovin jsou zastoupena travinobylinná společenstva - významné druhy jsou např.: Cirsium acaule, Bromus erectus, Brachypodium pinnantum, Solidago virgaurea, Asperula sp., Potentilla haptaphylla, Festuca rupicola, Euphorbia cyparissias, Pimpinella saxifraga, Sanquisorba minor aj. V křovinách byl pozorován Asparagus officinalis a hojně Clematis vitalba. Ve stráni jsou také časté ostrůvky třtiny křovištní.

Nejníže položená plocha svahu sloužila a slouží jako louka nebo pole. Z rostlinných druhů zde byly zaznamenány Plantago major, Taraxaum officinale, Artemisia vulgaris, Erigeron canadense, Melandrium album, Arctium lappa, Mentha arvensis, Trifolium pratense a Agropyrum repens. Hojný je po celém území i ostružiník Rubus fruticosus. Místy je rozšířen Arrhenathrenum elatius, Hordeum murinum aj. Tento pás vegetace nemá velkou přírodovědeckou hodnotu, koncentrovány jsou zde druhy ruderální a plevelové.

Významný krajinný prvek U trati je jako lokální biocentrum a lokální biokoridor součástí lokálního územního systému ekologické stability. Je velmi cenným refugiem přirozených nebo přírodě blízkých rostlinných společenstev. Kromě toho se v této lokalitě koncentruje vysoké procento živočišných druhů, především bezobratlých. Husté křoviny a lesní dřeviny jsou místem úkrytu a hnízdištěm velkého množství ptačích druhů, drobných savců, ale i nocovištěm pernaté a spárkaté zvěře, protože stráně jsou z větší části obklopeny ornou půdou.

Bývalý hliník

Významný krajinný prvek Bývalý hliník je opuštěný prostor po těžbě jílu u silnice, vedoucí z Benátek nad Jizerou do Zdětína (cca 500 m severně od Benátek nad Jizerou). Tato lokalita je jako lokální biocentrum součástí lokálního územního systému ekologické stability. Území je cenné především svojí flórou. Stěny bývalého lomu se po odtěžení staly druhotnými stanovišti, která osidlují společenstva teplomilných trávníků s válečkou prapořitou a dostávají stejný charakter, jako jsou svahy přirozené. V současné době není území nijak využíváno a navrhuje se i nadále ponechat přirozenému vývoji.

Významné druhy rostlin: Rosa canina, Ligustrum vulgare, Salix caprea, Malus domestica, Prunus spinosa, Populus alba, Asperula sp., Salvia pratensis, Euphorbia cyparissias, Knautia arvensis.

Prutník

Nachází se jihozápadně od obce Otradovice. Jeho součástí jsou bývalé meandry Jizery po obou stranách železniční tratě s vlhkými, periodicky zamokřovanými loukami, skupinami stromů a keřů, trvalá vodní plocha (tůň) s přerušovaným břehovým porostem. V současné době je území využíváno pro kosení a pro pastvu.

Významný krajinný prvek Prutník je jako lokální biocentrum součástí lokálního územního systému ekologické stability a zároveň plní funkci regionálního biokoridoru v regionálním územním systému ekologické stability. Zastoupené druhy živočichů: Anas platyrhynchos, Fulica atra, Larus ridibundus, Fringilla coelebs, Turdus merula, Falco tinnunculus, Bufo bufo, Bufo viridis, Triturus vulgaris.

Zastoupené druhy rostlin: Quercus robur, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Salix sp., Sambucus nigra, Humulus lupulus, Ranunculus repens, Urtica dioica, Arrhenatherum elatius, Rumex sp., Phramites australis, Aegopodium podagraria.

Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
všechny akce
Dlouhodobá předpověď počasí
Panorama foto
Psi utulek
Ztráty a nálezy
Benátecký čtyřlístek
Benátecký čtyřlístek


Spolupracujeme
s partnerským
a informačním střediskem

Zlatý pruh Polabí


Jsme členy
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS)