1552/1 Zřícenina hradu

Původní palác dostal tři podlaží, čtvercová věž a menší, dvoutraktový palác.
Po roce 1526, kdy si nová vrchnost postavila zámek v Benátkách nad Jizerou, hrad již nebyl obýván a zpustl. Zachovaly se z něj pouze části velkého paláce a lomená okna kaple s bohatou čtyřdílnou kružbou. První písemná zmínka o Dražicích je z roku 1264, ale k vlastnímu založení hradu došlo již o několik let dříve. Zakladatelem hradu na poměrně nevýrazné ostrožně nad Jizerou byl dvořan Řehník z Litovic. V dostavbě nového rodového sídla pokračovali ještě v prvních letech 14. století jeho synové Řehník mladší a Jan. Písemná zmínka z roku 1318 hovoří o tom, že tehdy byl hrad dokončen "se všemi hradbami, domy, střechami, zábradlím a příkopy". V této své první stavební fázi měl hrad podobu lichoběžníku chráněného hradbami, obehnaného příkopem a navršeným valem. Přístup do hradu chránila samostatná okrouhlá věž a kolem nádvoří byly seskupeny jednotlivé budovy - obytný palác i hospodářské zázemí.

Další etapa výstavby hradu je spojena právě s Janem, nejznámějším členem rodu Dražických. Ten se jako pražský biskup Jan IV. během svého dlouhodobého vynuceného pobytu ve francouzském Avignonu seznámil s tamější kulturou a architekturou. Po svém návratu do Čech pověřil členy stavební huti avignonského mistra Viléma, které k sobě do Čech povolal, přestavět jak biskupská sídla v Praze a v Roudnici nad Labem (kde francouzští mistři začali budovat i kamenný most) tak i rodové Dražice. V průběhu 30. let 14. století avignonští stavitelé především zásadně přebudovali starý palác, ke kterému připojili i čtverhrannou věž s kaplí. Nově byl postaven druhý menší palác, další budova - snad hospodářská - byla postavena u hradby, která byla zvýšena. Po všech úpravách vznikl v Čechách dosud nevídaný typ mimořádně výstavného gotického hradu, u kterého se funkce reprezentovat majitele vyrovnala dosud prvotní funkci obranné.

V roce 1424, během husitských válek, byl dražický hrad, tehdy náležející Alešovi Škopkovi z Dubé, vypálen katolickými pány z okolí. Údajně další útok na Dražice byl podniknut roku 1448 vojskem Jiřího z Poděbrad, neboť bratři Jan a Bohuslav z Kunvaldu, majitelé dražického panství, proti němu aktivně vystupovali. Dražice byly sídlem vrchnosti až do 20. let 16. století, kdy si Fridrich z Donína nechal postavit nové sídlo v Benátkách. Hrad pak přestal být trvale obýván a v roce 1599 je při prodeji benáteckého panství císaři Rudolfovi II. uváděn jako pustý.