Hrad v Dražicích

Dražický hrad je ojedinělou památkou hradní architektury v Čechách. První písemná zmínka o Dražicích je z roku 1264, ale k vlastnímu založení hradu došlo již o několik let dříve. Zakladatelem hradu na poměrně nevýrazné ostrožně nad Jizerou byl dvořan Řehník z Litovic. V dostavbě nového rodového sídla pokračovali ještě v prvních letech 14. století jeho synové Řehník mladší a Jan. Písemná zmínka z roku 1318 hovoří o tom, že tehdy byl hrad dokončen "se všemi hradbami, domy, střechami, zábradlím a příkopy". V této své první stavební fázi měl hrad podobu lichoběžníku chráněného hradbami, obehnaného příkopem a navršeným valem. Přístup do hradu chránila samostatná okrouhlá věž a kolem nádvoří byly seskupeny jednotlivé budovy - obytný palác i hospodářské zázemí.

Další etapa výstavby hradu je spojena právě s Janem, nejznámějším členem rodu Dražických. Ten se jako pražský biskup Jan IV. během svého dlouhodobého vynuceného pobytu ve francouzském Avignonu seznámil s tamější kulturou a architekturou. Po svém návratu do Čech pověřil členy stavební huti avignonského mistra Viléma, které k sobě do Čech povolal, přestavět jak biskupská sídla v Praze a v Roudnici nad Labem (kde francouzští mistři začali budovat i kamenný most) tak i rodové Dražice. V průběhu 30. let 14. století avignonští stavitelé především zásadně přebudovali starý palác, ke kterému připojili i čtverhrannou věž s kaplí. Nově byl postaven druhý menší palác, další budova - snad hospodářská - byla postavena u hradby, která byla zvýšena. Po všech úpravách vznikl v Čechách dosud nevídaný typ mimořádně výstavného gotického hradu, u kterého se funkce reprezentovat majitele vyrovnala dosud prvotní funkci obranné.

V roce 1424, během husitských válek, byl dražický hrad, tehdy náležející Alešovi Škopkovi z Dubé, vypálen katolickými pány z okolí. Údajně další útok na Dražice byl podniknut roku 1448 vojskem Jiřího z Poděbrad, neboť bratři Jan a Bohuslav z Kunvaldu, majitelé dražického panství, proti němu aktivně vystupovali. Dražice byly sídlem vrchnosti až do 20. let 16. století, kdy si Fridrich z Donína nechal postavit nové sídlo v Benátkách. Hrad pak přestal být trvale obýván a v roce 1599 je při prodeji benáteckého panství císaři Rudolfovi II. uváděn jako pustý.

Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    
všechny akce
Dlouhodobá předpověď počasí
Panorama foto
Psi utulek

>> Máme nového pejska

Ztráty a nálezy
Benátecký čtyřlístek
Benátecký čtyřlístek


Spolupracujeme
s partnerským
a informačním střediskem

Zlatý pruh Polabí


Jsme členy
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHS ČMS)